Italský parní člun Duilio

Před časem jsem si postavil model lodě podle nákresu v německém magazínu Modellbau Heute,ročník asi 1984.

Docela velká loď,líbila se mi vzhledově,a časem jsem se dostal i k podkladům,z kterých vyplývalo,že tahle loď byla ,,majstrštyk,,italských konstruktérů-vyráběla se v malých obměnách 40 let a pořád sloužila dobře-obrněnec Duilio byl na vodě někdy v osmdesátých letech nyní už předminulého století,a dělala se až do dvacátých let minulého století-opravdu úžasné.

Asi měnili stroje nebo kotle,ale tvar trupu a chladící trubky pode dnem zůstaly celou dobu beze změn.

Výfuk páry se ochlazoval ve dvou paralelních trubkách pode dnem a pumpa kondenzovanou vodu zase hnala zpátky do kotle-samozřejmě po odloučení mazadel či olejových kapek,které by kotli opravdu nesvědčily.

Člun měl při délce přes 12 metrů na přídi i rychlopalné dělíčko asi 37 mm na obranu před loďmi protivníka,ale spíš bych věřil vyšší rychlosti a velkému kormidlu.

I v téhle lodi se obměnilo několik kotlů a strojů podle okamžitého nápadu,loď začínala s kotlem Yarrow,což jsou stoupavé trubky do tvaru písmene A,a je jich za sebou asi 90 ve čtyřech řadách-s tímhle kotlem a se dvěma hořáky Cheddar loď ze studeného stavu byla schopna za 3 minuty vyplout-zatím nevím o nikom podobně úspěšném.

Tuhle strojovnu / ještě tam byl stroj šoupátkový 2x15 mm/ jsem ale vyměnil-i když loď byla velmi rychlá,na závodech to není k ničemu-tam se musí manévrovat a hlavně taky 400 ml vody se vyvařilo za 12 minut-takže dostala stroj 2x16 mm,který má jen jeden excentr a převod pomocí pák na druhé šoupátko,a větší kotel,ale ne už tak výkonný,takže loď plula sice pomaleji,ale delší dobu, a navíc jsem jí dal ještě pumpu na doplnění vody do kotle,když po asi 18ti minutách voda z kotle dojde-jenže,na MS v Pirně jsem pod tlakem událostí na tuhle možnost zapomněl a ukončil jsem důležitý závod těsně před přistáním-nebyl tlak v kotli.No,co se dá dělat,už jsem starší pán a hlava už nepracuje jak by měla.

Nicméně,zkusil jsem do lodě dát další stroj 2x16 mm s pumpou,ale na stejný kotel se jízdní vlastnosti moc nezměnily-tak jsem celou věc vrátil a z lodi odstranil dělíčko,místo něj jsem vyrobil zvon na podstavci,poziční světla,dal jsem tam stojatý kotel,a nad celou loď baldachýn a v zadním kokpitu ,,cestují,, dvě panenky-takže kariéra lodi pokračuje jezděním pro vnoučata a na soutěže si postavím zase něco jiného,nemám s tím problémy.

Loď doufám bude fungovat ještě dlouho pro radost,udělal jsem jí i osvětlení pod baldachýn,takže může plout v noci,což jsme předvedli na Lánech s kamarády modeláři na akci,,jízda na rejdě,,-docela příjemná záležitost.