Kolesový parník Vltava

Vzpomínám si,že jsem v roce 2013 nepostavil žádný nový stroj-neměl jsem moc času a život byl takový nějaký rozběhaný a tak jsem se věnoval přestavbám toho,co jsem doma už měl-takže došlo na stavbu parníku Vltava se strojem z lodi Triton.Triton měl malý bachratý trup,který vznikl prodloužením trupu lodi Jirka od Pavla Jakoubka,ale vzniklý trup z původní délky 55 cm na 78 byl i tak malý-měl nosnost asi 4,5 kilo a to vážila strojovnička-jenže loď měla nástavby,kolesnice,aby se nepřevrátila tak ještě dostala káču a to bylo na malý trup prostě moc a lodička se ploužila potopená hodně přes polovinu a to bylo špatně.Její nenatáčecí kolesa byly asi do poloviny ve vodě a to není dobré-většina energie se ztrácela mačkáním vody pod kolesa a vyhazováním vody nad hladinu a na pohyb kupředu mnoho energie nezbylo.

Takže rozebrat lodičku,v současnosti je předělaná na elektromotorek a plave moc hezky,ale,co se strojovnou na páru...no,koupil jsem od Jirky Chaloupky jeho trup pro kolesový parník o délce asi 120 cm a stejné šířce,jako měl malý Triton-samotný trup uvezl asi 6 kilo a to by mohlo stačit-jen jsem musel zvednout boky,protože jsem z toho chtěl vyrobit kolesáček Vltava a ten byl trochu vyšší než zakoupený trup.Použil jsem asi 30 let starý plánek na Vltavu, kdysi to vydal Modelář,velmi jednoduchý plánek s nenatáčivými kolesy,vyšly asi 12 cm a hodily se z původního Tritona beze zbytku...Přilepil jsem jakousi palubu,na ní nalepil bočnice z překližky 2 mm a vše přelaminoval Epoxidem s fáčovinou-můj běžný způsob stavby.Práce zdlouhavá a nezáživná-brousit,kytovat,brousit,kytovat...když byl bok jakž takž,vyřezat do něj množství okének obdélníkového tvaru,aby to připomínalo Vltavu...no,žádná sláva.

Vzal jsem maličký kotouček Flexo a řezal do boku obdélníková okénka...práce a smradu a kouře opravdu přehršel,ale naštěstí nemám čich a tak to šlo.Potom zevnitř otvory začistit,aby se k tomu dala přilepit tenká folie,už nevím z čeho to bylo,mělo to modrou barvu a mojí touhu po,,zasklení,, okének to splnilo beze zbytku,nemám vysoké požadavky.

Nástavba má okénka nezasklená,protože kotel a jeho hořák potřebuje hodně vzduchu a jinak to nešlo udělat-nízký trup lodi prostě tohle neumožňoval.Kotel a jeho výrobu vlastnoručně jsem popisoval na Mo-na-ku Ládi Douši,nakonec se to podařilo za přispění kolegů rádců a pana svářeče,který se ,,pochlapil,, a zbytkem plynu mi zacelil největší díry v kotli.Kotel je Ms trubka 80 mm průměr,tenkostěnná a v něm je topenářská trubka 28 mm s kolenem vzhůru s několika příčnými trubičkami 6 až 8 mm-nic moc,ale na malý strojek to stačí.Kotel jsem izoloval samolepící izolací do aut,celek je omotán papírovou  páskou a k ní je přitažen obklad ze smrkových lišt z Modeláře a stažen Ms proužky plechu a přitažen k šasi.

Hořák je Meva 1200 W,k němu malá bombička,dále je v trupu kormidelní servo a servo ovládající parní přepínač.Strojovna vážila 4 kila,takže by to mohlo vyjít,jenže ouha-kotlík musel být kvůli pozici komínu dost vzadu,takže bylo nutno dovážit příď,aby se loď vyrovnala-takže dalších 800 gramů olova.Nástavba s širokými kolesnicemi laminovaná opět fáčovinou s epoxidem,nějaké lavičky,komín a ventilátory a lodička najednou vážila 6 kilo...no,to ale nebylo všechno.

Zkoušky na Lánech nedopadly nijak dobře-lodička se prostě asi 5 metrů od břehu zastavila a neplula,byl začátek dubna ale sluníčko-takže jsem se musel svléknout do slipů a jít pro loď ,naštěstí tamní rybník není moc hluboký a prostě jsem si smočil jen ty slipy...kolem šla zrovna nějaká třída mateřské školky a paní učitelka cudně odvedla děti stranou,aby se ten podivín mohl nerušeně svléci a vykoupat,...naštěstí jsem věděl,že rybník není moc hluboký protože jsem rok předtím šel zachraňoval lodičku na turbinku a i když jsem použil místní obří pneumatiku z traktoru,vtipně tam nechanou,převrátil jsem se na ní uprostřed rybníka...nicméně,zase jsem se vyškrábal na pneumatiku a pádloval dlaněmi dál...

No,hořák zhasnul proto,že se vnitřek lodě naplnil párou-okénka prostě nestačí.Přidal jsem odsávací ventilátor,aby se vnitřek lodi nenaplnil párou,ta totiž zabrání vstupu vzduchu naprosto dokonale-takže odsávací ventilátorek a co hlavně,sadu baterií na těch asi 12 voltů-je to 8 tužkových článků,které ale něco váží...no,opět další váha.Navíc,na Velkém přítočně se mi lodička potopila díky netěsnícím okénkům na bocích-její ponor je prostě skoro k okénkům a ty moc netěsnily,takže jsem je musel přetěsnit další vrstvou lepidla-ale až poté,co manželka šla do voody při teplotě 6°C zatímco muži v kabátech postávali na břehu a,,klepali kosu,, při pohledu na tu mojí hrdinku...

Prostě,žádná sláva,i malá a jednoduchá lodička vyžaduje plné nasazení a celého chlapa..nakonec jsem ještě musel udělat plechové obloučky do kolesnic,aby voda necákala ve velkém prostoru kolesnice-ve snaze dodržet tvar lodi Vltava jsem prostě musel improvizovat.

Momentálně lodička plave docela hezky-vyměnil jsem trámovou ochranu kolem koles za Ms drát 3 mm-není to ono,ale vypadá to podobně-hlavně zmizel docela velký odpor vody který plující lodičku brzdil-opravdová loď má trámy těsně nad hladinou ale mně to prostě moc nevyšlo-váha lodě je celkem 7,5 kilo a tak se trámy dostaly do vody...ale,připomíná velký vzor a to mně stačí.

Časem by to ještě chtělo vyrobit naklápěcí kolesa aby se neztrácela energie stroje na máchání vody,jenže mně vždycky napadne další a další nový projekt a tak tohle snad až ,,v penzi,,-možná.