Šoupátkový stroj 18 mm.

Před časem mně zase popadlo tvůrčí nadšení a tak jsem začal tvořit.Dvouválec šoupátkový  2x18 mm a rozkročení kliky 10 mm,křížové vedení,,a la Stuart,, a Stephensonova regulace s dvojitým excentrem z jednoho kusu bronzu a je to...no,po asi dvou měsících tvrdé práce to začalo vypadat.

Takže ,začátek byl dost krušný-ale takové začátky bývají.Viděl jsem někde základnu z duralového úhelníku s ložisky z mosazného plocháče a hned jsem se inspiroval-jediný problém byl,jak udělat,aby ložiska byly v řadě-my elektrikikáři s tím trochu bojujem...nicméně jsem celou věc přidělal nějak na suport soustruhu MN 80 a do univerzílky jsem vkládal vrtáky  od 6 mm až po 7,7 mm a nakonec výstružník a snad to vše je v řadě.Vyrobit stojany z mosazné kulatinky,horní základnu pro bronzové válce,svrtat a sešroubovat,jistý problém byl vyrobit držák křížového vedení,aby to sedělo osově a nakonec stranově,ale nějak se to nakonec podařilo.Křížová hlava je z bronzu a ploška na druhé straně ocelového plocháče mosazná.Samozřejmě brusná pasta,to je velmi důležitá věc pro neumětely jako jsem já,ale nakonec vše nějak běželo.Kliková hřídel je ocelová kulatina 8 mm a velké excentry z mosazi 7 mm tlusté,aby měly v čem držet imbusy  M4,aby se to dalo utáhnout-menší červíky se bohužel protáčely na šestihránku.Vyrobil jsem dvojité excentry v přípravku,který jsem popisoval na Monaku Ládi Douši-opravdu to funguje,ale musím opravdu jemně a s citem pracovat,ten bronz je zatraceně houževnatý.Na horní základové desrtičce jsou bronzové válce-to byl opravdu ,,porod,,-vrtal jsem kulatinu asi 40 mm odstupňovanými vrtáky,můj soustruh je slaboučký a zastavoval se kdykoliv jsem zabral větší šponu-asi to každý zná.Nakonec výstružník,ale určitě musí existovat nějaký lepší způsob výroby-tohle mně drásalo skoro měsíc.Písty jsou taky bronz-tady jsem brousil pomocí maličké vrtačky s kotoučkem na tyčce Proxon a nakonec jemný smirek-no,.žáídná sláva,kdyby mi tohle někdo udělal,byl bych radši.Příruby,průchodky na pístní tyče,nemá to těsnění,jen delší dirku 4 mm na pístní tyč,snad se to nevyběhá,když má pístní tyč vedení v křížovém vedení.Ojniční ložisko z mosazi,vše musí spolu nějak spolupracovat,nakonec jsem ojničky zapájel na pístní tyče a bylo to,už se to nerozebere.Využil jsem naohýbané ocelové perforované  tyčky,co mi děla pán ještě v Tesle,po čtvrt století jsem je využil-asi jsem před časem věštil,co budu potřebovat a ono,ejhle,jo...No,celek opravdu na stlačený vzduch začal pracovat,ale to pracují všechny strojky-ta pára je bohužel trochu komplikace.Kamarád Tomáš tvrdí,že má menší molekuly a lépe proniká kolem pístu a komplikuje mi mojí práci...no,ale,nakonec po záběhu strojek běžel i na páru,ale jen jednou v lodi Duilio jen pro radost-doma to pracovalo,ale v lodi se v kotvišti nechtěl strojek zastavit,jen reverzoval,což nebylo nejlepší-takže budu muset dodat ještě uzavírací ventil na páru...ale to bude další kapitola.Takže,snad obrázky ukazují,jak to vznikalo,je to už historie,příští krok bude buď uzavírací ventil,nebo strojek doplním ještě dalším válcem,aby se stal trochu úsporným a využíval taky trochu expanzi páry.To je vše...jak snadné.