Šoupátkový rychloběžný stroj.

Rok 2011 nezačal pro starého parníkáře dobře.

Hned při tradičním výstupu na Říp odpoledne 1.ledna jsem ještě v základním táboře ve vesničce pod Řípem vstoupil na zmrzlou krtinu a fláknul jsem ssebou jak široký,tak dlouhý.Říkám schválně ,,fláknul,, proptože mně nic lepšího nenapadá-prostě jsem dopadnul na pravou ruku a asi jsem si vyhodil rameno.Navíc v ruksáčku jsem nesl Rumunské hnědé pro ty šťastnější,kteří se na kopec po ledovce vyškrábou a nemusí řídit auto-takže lahvička se rozbila a obsah vytekl do ruksáčku.Pán který mně viděl upadnout,přispěchal mi pomoci se zvednout,ale když ucítil Rum,zase odkráčel,protože zpitý alkoholik si nezaslouží pomoc..ach jó.Po třech týdnech bolesti v rameni a nemožnosti zvednout ruku jsem navštívil lékaře,než nám odjedou do ciziny za lepším a dostal jsem ortézu,takže už toho asi moc neudělám.No,ale k věci.Sestra mi poslala knížečku,kterou jsem si vybral na internetu.Je to brožurka od pana Rudy Kohoupta se šesti nákresy na parní strojky,ale jen jeden se dá použít do lodi,protože je dvouválcový a po jisté úpravě se dá použít na pohon lodičky.Takže když jsem posoudil svoje možnosti výroby strojku,tak jsem něco zjednodušil,něco poněkud zkomplikoval,ale s nejlepším úmyslem,aby strojek běžel dobře a hlavně rychle.Tenhle strojek totiž má kliku 2x8 mm,což je opravdu malý zdvih a je šance na velké otáčky.Moje obvykle stavěné strojky mají kliku 2x12 mm,sice mají větší sílu,ale netočí nijak moc.Tenhle strojek prostě musí ukázat,co to je rychloběžný strojek a malé rozkročení kliky nám k tomu  pomáhej...

Takže základna  strojku je z duralového plocháče,obligátní ocelové stojany z materiálu ,, Made in Tesla,,-nějak jsem se ochomýtal kolem tamního šrotiště a tyčky se závitem M3 na obou stranách se prostě hodily,klika je z mosazné kulatinky a čepy jsou ocel 6 mm průměr,dotažené je to červíky M4 imbus,kvůli možnosti to silně stáhnout,no a tělíčko strojku je duralový hranolek s odfrézovanými ploškami na uchycení kulatin..Do děr pro válce jsem zalisoval bronzové trubičky s dírou 16 mm,přeci jen malé rozkročení vyžaduje písty s větším prúměrem,aby měl strojek sílu.Přepouštěcí kanálky jsou vyfrézovány do těla strojku-je to lepší než vrtat a frézovat kanálky ,takhle se pára hrne velkou plochou bez problémů.Třecí plocha do šoupátka je z bronzového plocháčku,který jsem stáhnul integrálními svorkami s tělíčkem strojku a svrtal.Dva excentry z jednoho kusu posunuté na 150°,ani nevím proč,prostě mně to napadlo-tohle bylo to zkomplikování,o kterém jsem psal na začátku článku.Strojek předtím měl jen jeden excentr,který neumožňuje změnu otáček,takže jsem vyrobil něco jako Stephensonovu regulaci s dvěma excentry na válec a s kulisou na přesouvání kamene.Domečky na šoupátka jsou z duralu,průchodky na pístmí tyče jsou mosazné.

Excentry dělené,vše zaběhnuto na brusnou pastu,písty jsou mosazné a běhají v bronzových válcích,křížová hlava je dural,běží v mosazné trubce,je to pro mně novum,ale pracuje to.No,strojek běžel od počátku moc hezky,ale s velkou spotřebou-přeci jen vysoké otáčky chějí svoje-takže malý kotlík,který jsem vyrobil,jsem zase odšrouboval a použiju ho na něco jiného.

No a to je o tomhle strojku všechno-momentálně je zabudovaný v manželčině korvetě Geranium-Muškát,ale na MS do Bánku jí nevezmeme-stavím jiné lodě,sice se stejným názvem,ale krátké,široké a bachraté,takže by měly být obratné a pro nás,starší závodníky,postačí.