Šoupátkový tříválec

Začátkem roku 2016 jsem se pustil do práce na novém strojku.

Kamarád Mirek Šrámek totiž minulý rok ve Stupavě předvedl krásný čtyřválec do V s písty 14 mm a mně to inspirovalo k výrobě své,,odpovědi,,.Nemohu Mirka předběhnout v kráse strojku a přesnosti provedení,ale alespoň zkusím postavit něco zajímavégho-to byl můj záměr.Další kamarád Riso se pochlubil krásným řadovým tříválcem s hřídelem excentrů bokem kvůli ušetření délky strojku-jeho písty byly také 14 mm.Oba kamarádi svoje strojky staví také jako já podle vlastních nápadů a představ a myslím,že Risův strojek jsem viděl na internetu běžet na vzduch-takže žádné zdržování a do práce...no a další kamarád Ivan Hořejší se mi pochlubil svojí sbírkou sice kupovaných,ale krásných strojků z E-Bay které nakupuje ,,do zásoby,,na ty naše závody-jen musí ještě sehnat vhodné kotle-má totiž strojků minimálně 5 a určitě je dá do nějaké rychlostní lodě na naše závody na Vyžlovce nebo ve Stupavě.

Takže jsem shrabal vše,co se mohlo ke stavbě hodit.Od kolegy jsem kdysi  dostal mosaznou desku tl.5 mm s vyrytým nápisem o nějakém soc.podniku-měla jít do sběru,ale mně jí bylo líto.Odříznul jsem krajní část,kde bylo minimum textu a samozřejme první písmeno přišlo na spodek mého strojku-mám pocit,že barevný kov žluté barvy můj strojek ,,zvedne,,Takže základovou desku jsem do čista ofrézoval a bylo to.

Dále jsem vytáhnul tři mosazné nohy,,a la Stuart,, které jsem si kdysi nechal odlít v nějaké malé slévárně v Kutné Hoře díky kamarádovi z práce-už je to ,,pouhých,, 18 let-ale co,tenhle kov se nekazí.Originál téhle typické rozkročené nohy jsem si před časem koupil ve Winterthuru ve Švýcarsku za nekřesťanských 40 Šv.Fr.-mimochodem,jejich dálniční známka stála tenkrát 30 Fr a koupit jsem si jí musel-jinak by mně asi nepustili dál,ale jejich dálnic jsem si moc neužil-jenže,jinak to nešlo.

Bronzová kulatina na válce,mosazná kulatina na příruby válců a bylo to-mohl jsem začít tvořit.

První bylo odlitky nohou nějak obrobit.Vyvrtal jsem nejprve spodek,,nohy,, ve které mělo běhat křížové vedení.Původní díra byla 12 mm ale měl jsem jen vrták 13 mm a tak jsem to zkusil.Bohužel díra nebyla nic moc a protože ta musela,,běžet,, jsem se jí věnoval ze všech sil...No,další možnost byl výstružník 14mm,ale ani po něm jsem nebyl spokojený,protože otvor vypadal jako mnohostranná díra  a tak přišel ke cti můj výrobek na opracování děr podle návodu kamarádů-ale vzniklá díra byla 15 mm,zatraceně.

Vzhledem k tomu jsem musel udělat píst taky 15 mm-těch 14 podle kamarádů by asi bylo málo.No,takhle jsem ,,obrobil,, všechny tři nohy.

Do vzniklé díry jsem si vyrobil z duralu trn,za který jsem nohu přišrouboval plocháčkem a za jeden konec trnu jsem to celé upnul do universálky soustruhu a na druhém konci jsem měl zápich a ten přišel do koníka-takže to celé pěkně běželo a dalo se to obrobit.

Spodek nohou a vršek na válec se mi tedy podařilo obrobit bez velkých problémů.Svrtat nohy se základovou deskou,dvě byly blízko  od sebe a třetí byla odsazena o délku excentrů.Vyříznout závity a sešroubovat a mohl jsem vyrábět ložiska pro klikovou hřídel 6 mm.

Vzal jsem kulatinku 6 mm a zabíhal v soustruhu brusnou pastou-móc pěkná práce.Vyrobil jsem excentry na boky kliky z mosazi,aby to bylo barevně sladěno,no a taky proto,že se mosaz lépe obrábí než ocel,i když je trochu dražší,že.Ojniční čepy byly jen 4 mm,nějak mi to přišlo správně,ale nějak netuším proč-prostě jsem to tak udělal.

Kliku jsem utáhnul imbus červíky M4.Musel jsem vyrobit dvojité excentry  se zdvihem 2,5 mm a instalovat je na kliku před spájením-jinak by bylo nutno je udělat dělené a to mi moc nejde.

Oba excentry jsou proti sobě pootočeny o 120° což jsem dokázal díky třípaknové univerzálce a excentricitu 2,5 mm jsem ,,vyrobil,, tak,že jsem jednu paknu vytočil o jeden běh ,což je 3,5 mm a podložil kouskem plechu-jsem strašně šikovný elektrikář...ale je možné,že se to tak nouzově dělá,nevím.

Kliku jsem spájel cínem,uříznul co tam být nemá a pečlivě zapiloval a znovu do ložisek / celkem 5 v řadě /-žádná sláva,takže znovu na brusnou pastu.

Pokračoval jsem výrobou dvou válců s písty 15 mm.Písty jsou z bronzu,mají jednu mazací drážku a tím,že do válců je přívod páry naráz,by se strojek měl roztočit pokaždé-alespoň si to myslím.Můj strojek je tedy ,,kompaundní,,-výstup expandované páry z těchto válců jde do třetího válcer s pístem 18 mm,který pracuje na výfukovou páru o malém tlaku jako opravdové stroje,což je proti konstrukcím mých kamarádů jisté plus-tyto stroje byly určitým pokrokem-ale je pravda,že opravdové stroje pracovaly na vstupu třeba s tlakem 15 atm a do dalších válců už šel tlak podstatně menší.Válce jsou bronz a k nim jsou připájeny mosazné příruby válců stříbrnou pájkou...je to drahá záležitost,ale je to jednou za rok a tak to přežiju.Šoupátkové domečky jsou mosazné.

No ale dále.

Písty,pístní tyče,vidlice,kliky,ojnice,zatraceně hodně práce,ale když ono mně to bavilo...takže jsem ještě vyrobil z duralu křížovou hlavu-zase docela přesně vytočit váleček 15 mm,samozřejmě trochu víc a ubírat až to šlo do rozvidlení nohy a potom brusná pasta a šoupat s tím rukou tak dlouho,až se to zaběhlo...no,asi tak hodinu a více...chce to celé chlapy.

Šoupátkové komory pro bronzová šoupátka,vyvrtat přepouštěcí otvory  a rozšířit otvůrky ruční frézičkou,no,bylo to docela živé-naštěstí jsem dostal vhodné zubařské frézky od příbuzné,co má můj chrup na starosti...

Táhélka z excentrů jsou asi na 10 mm zkrouceny tak,aby ,,běžely,, vzhůru na smykadlo -opravdu práce nic moc-musel jsem to pracně vykrucovat a přihýbat kladívečkem,ocelové smykadlo je pilované rukou jehlovými pilníčky kterým se snad říká,,prachové,,-ale už je to za mnou,nechci na to vzpomínat-byla to pidi práce na týden.

Třetí válec má píst z Ak materiálu /snad se tomu říká potravinářská ocel/-ale s tím jsem měl práce opravdu málo-nějak se to podařilo napoprvé.

Jen pro informaci-písty 15 mm tedy musí pohybovat křížovou hlavou z duralu taky těch 15 mm-naštěstí je noha s vedením odfrézovaná z boku a ojnice je z plocháčku 4 mm,takže o tyhle míry je tření křížové hlavy menší-jinak by to asi moc nepracovalo,jen by se stroek ,,pral,, s vlastním třením...

No,výfuk z obou válců tedy jde do třetího,který pracuje s minimálním tlakem,ale,nějak to běží...

Válce jsem obložil dřevěnými hranolky 2x2 mm staženými mosaznými pásky,vypadá to hezky,přestavování smykadel je centrální osou s podivným převodem ,protože pohyb je kolmý na bok lodi,ale servo je podél lodi-ale nějak to pracuje.

Strojek po určité době zabíhání začal pracovat sám, no a nakonec jsem jej zabudovat do lodi Česma s ležatým kotlem a vyrazil s tímhle výrobkem na naše závody na Vyžlovku.Nebudu napínat-měl jsem se starou a těžkou bachratou lodí stejný počet kol jako měl vítěz ávodů kamarád Šaňo Čimo-ale jeho loď byla kratší,takže jsem dostal penalizaci za délku,ale nevadí-lodička navzdory tloušťce a váze plula opravdu rychle.

Teď mi tedy zbývá výrobek usadit do nějakého vhodnějšího trupu a už se těším na příští Vyžlovku-to bude mela.