Torpedový člun III třídy z bitevní lodi Maine

Kdesi jsem se dozvěděl o existenci téhle lodě.

Dva komíny vedle sebe,lokomotivmní kotel uvnitř a tříválec,který měl lodičku pohánět nějakou zajímavou rychlostí v dobách,kdy letectvo ani radar neexistoval a taková rychlá loď mohla sloužit své mateřské lodi jako ,,zvěd,, čili anglicky ,,scout,, s možností napadnout protivníka torpédem.

No,celá akce neskončila pro mateřskou loď dobře-za dosud nevyjasněných okolností Maine vybuchla v Havanském přístavu,což byla záminka k vyhlášení války Spojenými státy Španělsku-ale,malá lodička zůstala v námořním arsenálu,protože se mezitím zjistilo,že není nijak rychlá a tak jí zase sundali.

Ale to mi nemohlo vadit-prostě jsem se rozhodl si lodičku postavit.

Naštěstí jsem sehnal plánky u Schmidta v Mnichově,lodičku docela hodně podle plánku postavil,a odjel s ní na MS do Sankt Peterburku bojovat s parními kolegy.

Lodička jezdila dobře,ale neprosadila se proti velmi silnému větru,který v tamních končinách občas vane-jednou jsem minul devítku protože jí vítr prostě nedovolil zatáčku,a tu prokletou dvanáctku neumím ani tady za bezvětří…

Nicméně,za dobu existence lodě jsem obměnil stroj z dvouválce do V s písty 14 mm za menší a úspornější 2x10,oba osciláčky,pak jsem s ní ještě jel v Rakouském Au půlhodinový závod protože byla docela rychlá,a pak skončila v krabici,protože v Jinolicích vyhořel vnitřek díky foukajícímu plynu kolem trysky.

Na lodi byla zajímavá nástavba nad strojovnou-kotelnou-musela být lehká takže z Al plechu na podhledy,ale ventilátorky jsem musel spájet stříbrem z Cu kolínek na ústřední topení a to byl porod-pořád se to rozpadalo a mně tekly nervy-nad kotlem totiž nemůže být nic plastové.

Pod velitelskou věží je bombička Meva,na zádi zase ventilátorek,který odsává páru z vnitřku lodě.

Až na to,že loď je příliš dlouhá a tudíž neobratná,byla dobrým plavidlem,takže jsem vyléčen ze stavby dlouhých lodí na závody Naviga-možná pro radost a pro rychlost na nějaké jiné parní události.